Abstract

Článek se zabývá pojmem zranitelnost v kontextu kritické a feministické politické filosofie. Jde o pojem, který je v soudobé politické filosofii podrobován kritice, ale zároveň i pokusům o rehabilitaci. A právě představení této kritiky a argumentů, které na tuto kritiku reagují, je cílem mého příspěvku. To se odráží ve struktuře článku, který je rozdělen do dvou tematických častí, kritické a rehabilitující. Článek je jistým způsobem zvláštní v tom, že filosofickou diskusi doplňuji o ukázky z reálné lidsko-právní praxe, kde se pojem zranitelnost běžně používá. Konkrétně jde zejména o judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Tyto praktické ukázky napomáhají demonstrovat nejenom skutečné problémy aplikace teoretického pojmu, ale i jeho přísliby do budoucnosti.