Väitetään, että nykypäivän populismi vetoaa tosiasioiden sijasta ”kokemukseen”. Mutta mitä on kokemus? Se ei ole vain ennakkoluuloihin nojautuvaa mutua eikä myöskään pelkkää empiirisen datan rekisteröintiä mutta liittyy molempiin. Artikkelin luoma tiivis katsaus kokemuksen käsitehistorian pääpiirteisiin osoittaa, että länsimaisen filosofian perinteessä kokemus on ymmärretty ohittamattomana vaiheena tiedon hankkimisessa ja koettelemisessa. Toisaalta kokemukseen on liitetty tiettyjä tiedollisia heikkouksia – kontingenssi, tilannesidonnaisuus ja ennakoimattomuus – jotka tieteellinen metodi on eri tavoin pyrkinyt voittamaan. Artikkeli esittää, että 1900-luvun filosofinen hermeneutiikka irrottautuu tästä perinteisestä (...) kokemuksen välineellistämisestä ja alistamisesta korkeammille päämäärille ja keskittyy uudella ja hedelmällisellä tavalla juuri mainittuihin kokemuksen ”vaaroihin”. Hermeneuttisesti ymmärretty kokemus muodostuu äärellisen ihmisen ainutkertaisista kohtaamisista todellisuuden muuttuvan ja ehtymättömän mielekkyyden kanssa – omalle ymmärrykselle vieraan toiseuden ja samalla oman ymmärryksen äärellisyyden ja inhimillisen äärellisyyden kohtaamisesta. (shrink)

Esistono metodi filosofici? L’articolo si propone di rispondere alla domanda dapprima mettendo in discussione l’idea che la filosofia sia un’attività ‘extrametodica’, poi esaminando i principali metodi e tecniche messi a punto dalla filosofia contemporanea. Si perviene così a una definizione di filosofia come tentativo di risolvere problemi ‘fondamentali’, che, perciò, procede servendosi di diversi metodi, ciascuno dei quali basato su diverse ‘supervalutazioni’ di tesi relative a concetti tipici, quali ‘realtà’, ‘verità’, ‘conoscenza’.Are there philosophical methods? The article tries (...) to answer this question, at first by discussing the idea of philosophy as an ‘extra-methodical’ activity, then by examining the principal techniques and methods worked out in contemporary philosophy. A definition of philosophy as an attempt to solve ‘fundamental’ problems is also assumed. Such an attempt, is argued, is usually developed by using different methods, each of them depending on different ‘supervaluations’ of theses concerning reality, truth, knowledge, and other typically philosophical concepts. (shrink)

Supervaluation is a method which has been invented to deal with the reference failure. In his 1975 paper K. Fine suggested that it might be applied to the analysis of the phenomenon of vagueness as well. The paper tries to assess the pros and cons of the supervaluation theory of vagueness. Supervaluation provides us with the means for analysing vagueness without eliminating it from the language, and allows to solve the main paradox connected with vagueness; i.e. the sorities paradox. The (...) preservation of classical logic was thought to be one of its main virtues. The solution to sorities which supervaluationism proposes is a very counterintuitive one, however. Moreover, it seems that it does not preserve classical logic after all. Besides, the theory of supervaluation is not able to handle the higher-order vagueness. Nevertheless it remains one of most attractive semantic theories of vagueness available. In conection with the objections raised against supervaluationism arises the problem concerning the interpretation of the meaning of the supervaluationism's key notion, namely the notion of supertruth. The paper offers one such interpretation. (shrink)

Článok porovnáva chápanie metód dedukcie a indukcie, s ktorým pracujú vybrané texty zo spoločenskovednej metodológie, s poňatím týchto metód, o ktoré sa opiera moderná logika. Ukazuje, že viaceré príručky spoločenskovedného výskumu vychádzajú zo zastaranej koncepcie, podľa ktorej dedukcia predstavuje „postup od všeobecného k jednotlivému" a indukcia „postup od jednotlivého k všeobecnému". V niektorých prípadoch sa tiež obe metódy chybne stotožňujú s metódami výstavby teórie, prípadne sa dvojica dedukcia - indukcia mylne spája s dvojicou kvantitatívny - kvalitatívny výskum. Článok upozorňuje na (...) niektoré problematické dôsledky takého postupu a navrhuje jednoduché riešenia. (shrink)

From the beginning of the 1990s, a considerable interest in business ethics has been observed in Poland. It seems that the heritage of Polish researchers concerned with this academic discipline is already rich enough, and at the same time so diverse that it is worth making an attempt to systematize it, deepening and naming appropriate principle methods of grasping business ethics in Poland. The carried-out analyses allowed determining the following leading methods in the formal aspect: first, the metaethics of business (...) ethics; second, business ethics grasped in the framework of various modifications of normative ethics (most often, deontology, utilitarianism, ethics of virtue and ethics of responsibility; on the other hand, it has been noticed that there is a complete lack of clear references to personalistic ethics); third, business ethics performed as etiology (descriptive ethics) in economic life. (shrink)

Článek se věnuje problematice experimentů a jejich explicitnímu i skrytému využívání v ekonomii. Vzhledem k charakteru této vědecké metody je vhodnost jejího zahrnutí do metodologického aparátu vědy často diskutabilní, v případě ekonomie o to více, že se jedná o vědu velmi komplexní a mající jako předmět zkoumaní jednotlivce i ekonomický systém jako celek. Po konfrontaci vybraných ekonomických směrů ve smyslu jejich postoje k ověřování hypotéz (důraz je kladen na srovnání praxeologie a metodologického pozitivismu) je kriticky zhodnocena skutečná úroveň ekonomického experimentování. (...) V práci je na základě definování souvislostí mezi ekonomií a politologií identifikováno rozsáhlé ověřování závěrů ekonomických teorií v praxi a diskutován rozměr tohoto zjištění. (shrink)

W artykule autor twierdzi, że w przeciwieństwie do tego, co głosił sam Sidgwick, wskazał on nie dwie, lecz trzy podstawowe metody etyczne: intuicjonizm, egoizm i bezstronność, które wymagają równego traktowania przypadków podobnych. Autor, wbrew Sidgwickowi, twierdzi, że istnieje wiele możliwych materialnych systemów moralnych, a egoizm jest tylko jednym z nich. Zasada bezstronności jest wspólna wszystkim tym systemom i stanowi podstawę raczej jedności niż dualizmu rozumu praktycznego.

It is possible to overcome dificulties connected with vagueness of natural language with the help of mathematical tools such as fuzzy sets and characteristic functions. The main goal of this paper is to propose an interpretation of generalised characteristic function as identical with the probability calculated from density function (probability distribution) defined on certain set. This set is identified with the quasi-model interpretation of unary predicate of a natural language.