The author examines the postmodern conception of individuality, presented by Jules Lipovetsky, as contrasted with the thomistic concept od person. He shows, that with the loss of the conviction, that the human person deserves dignity, the future of the democracy in the civil state as well as the civilization itself would be seriously endangered.

Pojem řádu má své veliké dějiny od předsókratiků až k H. Kringsovi, který v roce 1941 vydává knihu Ordo. U nás se pojmu řádu a řádovosti věnoval po celý život ze­jména brněnský a olomoucký myslitel J. L. Fischer (1894–1973). Idea řádu byla také jedním z pilířů jeho skladebné filosofie, jež měla základní problémy moderní společnosti vyřešit účinněji než marxismus. Současně s „laickým“ Fischerem usilovala v kritických 30. letech dvacátého století o nastolení kýženého řádu vyhraněně katolická skupina sou­středěná kolem tehdy nově (...) založené revue Řád. Oběma pólům šlo sice o podobný cíl (skoncovat s vládou neblahého kapitalismu), ale neporozuměly si pro různost svých věr. Toto osudové neporozumění bychom měli především na univerzitách v Brně a Olomou­ci napravovat využitím odkazu W. C. Smithe, který zásadně rozlišil setrvačnou tradiční víru (belief) a otevřenou víru všech opravdu tvůrčích lidí (faith). Takovou víru měl totiž podle autora také a snad především nový řád usilovně hledající Josef Ludvík Fischer. (shrink)

Článek se zaměřuje na některé aspekty Dantova spisu De monarchia, především na povahu Alighieriho realizace ideje celosvětové monarchie, jež je jedinou zárukou trvalého míru, který je představen jako nezbytný předpoklad plné realizace všech duchovních potencí lidského rodu jako takového. Ačkoliv Dantovy názory vykazují ovlivnění dobovým averroismem, opírá se ve filosofické argumentaci pro upřednostnění vlády jediného celosvětového vladaře o scholasticky interpretovanou aristotelskou metafyziku. Autor konfrontuje základní momenty Dantovy politické filosofie s názory Marsilia z Padovy a především s koncepcemi Tomáše Akvinského. Ačkoliv (...) Dante přispěl k posílení autonomie světského a vymanění se panovnické moci z nároků, jež si osobovalo dobové papežství, vytvořilo jeho zbožštění panovnické moci ideové předpoklady pro zbožštění státu a novodobý etatismus. The study focuses on aspects of Dante`s De monarchia — particularly on Alighieri`s conception of realization of the idea of universal monarchy as the only guarantee of permanent peace. This is presented as a necessary precondition for a full realization of all spiritual potentialities of the human kind as such. Although Dante`s views display an influence of contemporary Averroism, his philosophical argumentation in favour of the rule of one universal monarch is based on scholastic interpretations of Aristotelian metaphysics. Key moments of Dante`s philosophy are confronted with the views of Marsilius of Padua and, particularly, with the conceptions of Thomas Aquinas. It is then argued that Dante contributed to strengthening of the autonomy of the secular order and to liberation of monarchic rule from power claims of the contemporary papacy. At the same time, however, his deification of monarchic rule created preconditions for deification of the state and modern etatism. (shrink)

Kniha obsahuje články, studie, úvahy a memoárové texty, publikované v různých časopisech a sbornících v letech 1971 až 2010.

Ideas suggested a long time ago by the French thinker about the betrayal of intellectuals are still actual and challenging. They concern the creative status of a personality in society, especially his/her envolment in polis - Salus rei publicae suprema lex asto. The paper offers also a critical analysis of an international publication "Crossing the Divide" , which underlines the importance of a mature personality , i. e. also of human sciences, and which promotes a new notion of "public intellectual".

Out of the broad variety of Cusanus' work, this book discusses six of his writings, careful not to isolate them from the whole of his work. It instead presents them against the maturation of Cusanus' thinking as it developed from his first sermons up to his shortest philosophical text De apice theoriae. The texts in question are De docta ignorantia, De coniecturis, Idiota de mente, De beryllo, Trialogus de possest and De apice theoriae. In the search for God, or rather (...) in Cusanus' lifetime eff orts to have his spirit touch the fi rst principle and the basis of all things, new perspectives on the world and man within would open up for Cusanus. Respecting this basic intention of Cusanus' thinking, the author primarily deals with Cusanus' ontotheological (metaphysical) claims and, in their context, turns his attention to the cosmological, or anthropologico-gnoseological opinions. (shrink)