Diskuse nad charakterem ekonomie jako exaktní vědy je stále živá. V průběhu 20. století bývají pokusy o exaktní založení ekonomie spojovány s autory Rakouské ekonomické školy. Stejná myšlenka se objevuje také u autorů Brněnské ekonomické školy, kde vystupuje požadavek na noetickou očistu ekonomie. Tento příspěvek popisuje společné rysy obou těchto přístupů, které je možné spatřovat v odvození zákona klesajícího mezního užitku čistě formálními metodami. Na základě této analýzy dále odhaluje obecné podmínky možnosti traktování ekonomie jako exaktní vědy.

Vrcholným dílem celoživotní teoretické činnosti Karla Engliše měla být Velká logika, která se zachovala v podobě obsáhlého rukopisu (cca 2500 stran) a dosud nebyla publikována. Prvním průběžným výsledkem snahy o publikaci rukopisu je zveřejnění studie "Kritika Schopenhauera". Autoři textu předkládají přepis části rukopisu opatřený poznámkami ke zpřístupnění jeho obsahu. Schopenhauerova filosofie poznání tvoří jednu ze stěžejních inspirací pro Englišovu teorii myšlenkových řádů. Englišova kritika Schopenhauera tak poskytuje vodítko k hlubšímu porozumění vztahu Englišovy teorie a transcendentální filosofie.

Cílem tohoto textu je vyložit teorii poznání u prvorepublikového národohospodáře Jana Loevensteina. Hlavním zájmem Loevensteinova studia noetiky bylo odstranění rozporů v originálním přístupu k ekonomické metodologii u Karla Engliše. Předkládaná noetická koncepce je proto nezáměrným důsledkem kritiky některých aspektů Schopenhaurovy filosofie a Englišovy teleologie. Nejvýraznějším přínosem pro teleologii a metodologický apriorismus je objektivní platnost soudů při využití Loevensteinových noetických základů.