Vývoj informačních a komunikačních technologií (ICT) radikálně proměňuje nejen to, jak rozumíme světu a jak vzájemně komunikujeme, ale také způsob, jakým se díváme sami na sebe a jak chápeme svou vlastní povahu, existenci a odpovědnost. Rozšíření ICT tak představuje čtvrtou revoluci v dlouhém procesu přehodnocování základní podstaty a role lidstva ve vesmíru: jakožto lidstvo netvoříme nehybný střed vesmíru (kopernikovská revoluce), nelišíme se nijak mimořádně od zbytku zvířecího světa (darwinovská revoluce) a zdaleka nejsme sami pro sebe ve svém vědomí (...) zcela transparentní (freudovská revoluce). ICT nám nyní dávají najevo, že nepředstavujeme izolované, odpojené činitele, ale informační organismy, kteří spolu s jinými druhy těchto činitelů sdílejí globální prostředí, v konečném pohledu utvářené z informací, takzvanou infosféru (Turingova revoluce). (shrink)

Příspěvek se snaží ukázat, jaký dopad mělo poznávání přírody Nového světa na utváření specific- kých podob raně novověké vědecké kooperace a vědy obecně. Záměrem textu je prezentovat originální metody a formy vědění, které v souvislosti s kooperativním poznáváním Nového světa především ve Španělsku vznikaly a jež v soudobé Evropě neměly obdobu. Studie tak chce poukázat na význam, který mělo poznávání Nového světa Španěly v procesu tzv. vědecké revoluce, resp. proměny vědecké praxe i teoretických episte- mologických schémat.

[The French revolution in historiography].

Beginnings of Marxist historical thinking in Slovakia.

Ve standardních výkladech moderních dějin studia mysli ve dvacátém století se dočteme, že zatímco kolem poloviny tohoto století ovládl studium mysli zpozdilý behaviorismus, v šedesátých letech nastoupila „kognitivní revoluce“, která nadvládu behaviorismu smetla a otevřela cestu ke skutečně nepředpojatému a adekvátnímu studiu mysli. V tomto textu se chci nad tímto standardním výkladem zamyslet a zpochybnit ho: konkrétně chci poukázat na to, že behaviorismus nebyl ve všech ohledech tak zpozdilý, jak by se z tohoto pohledu mohl jevit; a že „kognitivní (...) revoluce“ neznamenala jenom vymanění se z nepřiměřenýchmetodologických okovů, ale i otevření prostoru pro to, čemu budu říkat „magická teorie mysli“ a co podle mého názoru nepatří ani do vědy, ani do rozumné filosofie.Standard accounts of the modern history of the study of mind in the twentieth century tell us that while around the half of the century the study came to be dominated by inept behaviorism, the sixties witnessed the onslaught of the "cognitive revolution", which wiped out the dominance of behaviorism and opened the way for the truly unprejudiced and adequate study of mind. In this text I want to reconsider this account and challenge it: in particular, I want to point out that behaviorism was not in all respects so inept as it may suggest; and that the "cognitive revolution" did not mean merely breaking out of inadequate methodological fetters, but rather also an opening of space for what I will call the "magical theory of mind" and what I think belongs neither to science, nor to reasonable philosophy. (shrink)

Příspěvek si klade dvojí cíl. V prvé řadě je jeho záměrem vyzdvihnout přínos monografie O revoluci pro celek myšlení Hannah Arendtové. Především pak nabízí interpretaci klíčového oddílu knihy, v němž spočívá vlastní jádro arendtovského návrhu „nové politické vědy“. Ústředním pro politický řád se ukazuje být rozdíl mezi pramenem moci a pramenem autority, která politickému řádu propůjčuje stabilitu. Příspěvek dokládá, že Arendtová v zakladatelském aktu politického společenství spatřuje dva „bludné kruhy“ – bludný kruh legitimity moci a bludný kruh legitimity zákonů. Zatímco (...) s prvním bludným kruhem si zdařilá americká revoluce věděla rady, druhý bludný kruh, který odkazuje k potřebě autority sankcionující pozitivní zákonodárství, ji uvedl do teoretických obtíží. Stať ukazuje, že Arendtová sama důsledně trvá na možnosti nalézt pramen autority výhradně v prostoru politického jednání. (shrink)

O objetivo do presente artigo é mostrar a relevância das reflexões de Hannah Arendt sobre a possibilidade de encontrar uma fonte de autoridade na política que não se remeta a algo que esteja acima dessa esfera. Em um primeiro momento, buscaremos definir autoridade e sua importância. Em segundo momento, será investigada a tentativa de Arendt de localizar a fonte da autoridade na esfera imanente, com os exemplos das revoluções modernas francesa e americana. Por fim, será apontado a organização política espontânea (...) dos conselhos como uma tentativa de resolução da questão da autoridade, na medida em que busca conciliá-la com a igualdade. Para esse percurso serão analisadas obras de Arendt, sobretudo Entre o Passado e o Futuro, além de comentadores específicos. (shrink)

Po výkladu základních rysů, podstaty a funkce marxisticko-leninské filozofie se zabývá marxisticko-leninskou filozofií jako metodou poznání společnosti, teorií revoluce, některými teoretickými a metodologickými otázkami zkoumánísocialistické společnosti, komunistickým humanismem aj.

Článek aktualizuje úvahy Sigmunda Freuda o pudových kořenech válečného násilí, zejména jak je předložil ve spisku Proč válka. K zachycení významu současných proměn na poli destruktivity je navržen koncept destruktivní revoluce, jehož terminologické zachycení má poukazovat na analogii s procesem známým jako sexuální revoluce. Klíčovým aspektem hypotetické probíhající destruktivní revoluce má být zvědomění skutečnosti, že destrukce může způsobovat slast a že mezi základní destruktivní projevy patří autoagrese. Smyslem předložených úvah je nabídnout perspektivu, z níž se válečné násilí (...) jeví jako kontraproduktivní odvedení energie našich pudových snah od jejich adekvátních cílů. (shrink)

Článek se věnuje vzájemnému vlivu kvality společenského zřízení a vědecko-technického pokroku. Je zřejmé, že různé společnosti (od starověku po novověk) měly k dispozici sofistikované technologie, jejichž efektivní využití mohlo vyústit v technologickou, vědeckou a výrobní revoluci. Hypotézou, kterou se snažím obhájit, je, že filozofická východiska dané společnosti ovlivňovala možnost využít známé technologie. Argumenty pro obhajobu hypotézy dokládám příklady z historie, které ukazují, že teprve společenská revoluce mohla umožnit revoluci technickou a vědeckou. Zmiňuji argumenty, které se týkají současných i budoucích (...) technologií. (shrink)

A geografia viúva da revolução -- A impotência das teorias críticas no domínio prático e a lógica dos maus perdedores -- Das origens às novas gerações da geocrítica : a doutrinação no sistema de ensino -- A geografia escolar : doutrinação ideológica e incapacidade de desenvolver competências -- Um balanço final e um último questionamento.

Práce se zaměřuje na metodologicko-historické aspekty vývoje neurologie. V roce 2001 přišel Marcus Raichle s překvapujícím objevem, který je nyní obecně známý jako teorie Default Mode Network. DMN s sebou kromě nových poznatků o mozkové aktivitě přináší i kompletní přehodnocení dosavadních přesvědčení o mozku. Vědecká komunita předpokládala, že mozek je „reflexivním" nástrojem k vnějšímu prostředí a od tohoto přesvědčení odvíjela neurologický výzkum. DMN však přichází s pojetím neurální aktivity, jež není závislá na aktivní stimulaci mozku, což je v přímém protikladu (...) s předchozí výzkumnou tradicí. Současné výzkumy DMN vedou ke zcela novým poznatkům, které nebyly dosažitelné v rámci předchozího paradigmatu. Radikální proměna pojetí aktivity mozku s sebou přináší i nutnost přehodnocení neurologického výzkumu z hlediska metodologie. Stať se zabývá otázkou, zda lze považovat DMN za vědeckou revoluci a nové paradigma neurovědy v kontextu analýzy historických událostí, jež formovaly předchozí a stávající neurovědecký výzkum. (shrink)