Tento článek zkoumá roli digitálních her jako virtuálních laboratoří pro řešení ekologických problémů a problémů souvisejících se změnou klimatu. Článek začíná zkoumáním průniku občanské vědy a digitálního hraní, konkrétně iniciativ, které umožnily globálním komunitám přispět k úsilí o zachování ekosystémů prostřednictvím společného sběru dat, analýzy a řešení problémů, které byly zásadní pro monitorování mořských biotopů. V návaznosti na tento vývoj prozkoumáme, jak digitální hry sdílejí paralely s mezokosmy, pokusíme se lépe vysvětlit jevy ekologických systémů a zároveň přispějeme k současným (...) debatám o biodiverzitě, ztrátě druhů a změně klimatu. Jedním z hlavních bodů je, že digitální herní světy rozšířily svůj záběr nad rámec jednoduchých ekologických simulací a zahrnují složité klimatické modely spolu se sociálními, politickými a historickými prvky, aby vytvořily detailní vyvíjející se virtuální prostředí, která se pokoušejí odrážet křehké propojení systémů v planetárním měřítku. (shrink)

When Aristotle deals with specific kinds of motion, he surprisingly asserts that there is no movement according to a relation. This assertion is, on the one hand, well justifiable, but, on the other hand, it is at variance with the naturalistic spirit of peripatetic philosophy. In this paper I would like to propose a solution to this dilemma. Such an achievement, however, has an implication which may be difficult to accept: viz. the necessity to quite radically transform the traditional categorial (...) scheme. (shrink)

Tourism is one of the fastest developing sectors of the economy and one of the sectors extremely vulnerable to climate change. As all tourism destinations rely on their unique natural or cultural values, any changes in climate and an increase in extreme climate events impact on the industry more than the other economic sectors. The article presents the relationship between climate change and tourism, focusing on the ethical dimension of sustainable tourism. The aim of the article is to present the (...) moral questions on sustainability in tourism in the context of climate change. It focuses on environmental values and presents its role in the context of sustainable tourism development. (shrink)

In the context of contemporary media-philosophy discussions, the article is focusing on a theory of mediation we can find in Flussers texts. With his concept of a “change of paradigms” Flusser describes the dilemmas of the theoretical reflections regarding contemporary media culture: the evolution of media and these media’s theories question basic metaphysical concepts - objectivity, reality, the material and their symbols, things, rationality etc. Today the focus is on mediation, the forms of knowledge, perception and communication. With his theories (...) of a hierarchy of codes, writing and image, and society as a network, Flusser suggests theoretical models that could help to provide answers to questions of today’s cultural, communication, social and technical processes, and to their interaction. (shrink)

Dne 17. 3. 2011 převzal Ladislav Kvasz jako první česko-slovenský laureát prestižní ocenění Prémio Internacional Fernando Gil para a Filosofia da Ciencia za rok 2010 označované také jako Nobelova cena ve filosofii. Toto velice prestižní ocenění mu bylo uděleno za knihu Patterns of Change. Linguistic Innovations in the Development of Classical Matematics, v níž prezentoval svou vlastní teorii o potencialitách jazyka matematiky.

Článek se zabývá třemi fyzikálními teoriemi, jež popírají realitu času, konkrétně koncepcí Kurta Gödela, Juliana Barboura a Carla Rovelliho. Tvrzení, že čas neexistuje, totiž přesahuje rámec fyziky a nemalou měrou spadá také do oblasti filozofie, čímž zde otevírá prostor pro jeho filozofickou reflexi. Co tedy z hlediska filozofie znamená, že čas neexistuje? Je například možné, aby změna existovala bez času? Abych mohla odpovědět na zmíněné otázky, nejprve se zaměřím na samotný pojem existence. Dále představím jednotlivé autory a jejich koncepce, (...) které se pokusím kriticky zhodnotit, a na závěr upozorním na související epistemologické a ontologické problémy. (shrink)

Celem artykułu jest przedstawienie aktualnego stanu wiedzy na temat spektrum ludzkich reakcji poznawczych, afektywnych oraz wyrażonych behawioralnie w obliczu kryzysu klimatycznego. Różnorodność postaw wobec zmian klimatu i stopień zaangażowania w działania, by tym zmianom przeciwdziałać, wynika z poziomu wiedzy i przekonań na temat aktualnej sytuacji, w tym stopnia wiary w mity klimatyczne. Konsekwencją świadomości niebezpieczeństwa, jakie stanowi postępujący kryzys ekologiczno-klimatyczny, jest nasilenie trudnych emocji i złożonych stanów uczuciowych, takich jak solastalgia, depresja klimatyczna czy ekożałoba. W odniesieniu do tej wiedzy (...) wskazano, w jaki sposób można zapobiegać doświadczaniu kryzysu klimatycznego w kategoriach osobistego kryzysu i jak mobilizować do działania w odpowiedzi na wyzwania sytuacji klimatycznej. (shrink)

V celej Heideggerovej tvorbe predstavuje recepcia dejín filozofie dominantný rozmer jeho filozofického u?enia. Autor štúdie sa zamýš?a nad problémom, ?i Heidegger mohol úspešne zav?ši? dokon?enie svojho diela Bytie a ?as ako ho pôvodne ohlásil pri prvom vydaní . Zis?uje, že nenaplnenie pôvodných zámerov k druhej nenapísanej ?asti práce nebolo vôbec náhodným dôsledkom. H?adanie odpovede na otázku bytia v druhej polovici práce Bytie a ?as sústredením sa na filozofické u?enia Kanta, Descarta a Aristotela nemohlo prinies? o?akávané výsledky, preto sa Heidegger po (...) obrate sústredil najmä na recepciu chápania bytia v diele Hegela, Leibniza, Herakleita a Parmenida. V tejto súvislosti autor zis?uje, že ani táto vážna zmena základnej orientácie na dejiny filozofie nemohla by? úspešne zav?šená hlavným problémom Heideggerovej filozofie – premyslie? bytie bez jestvujúcna a tak prejs? od metafyziky jestvujúcna k metafyzike Bytia. (shrink)

Věhlas Gerberta z Remeše (jako papež Silvestr II.) je již od středověku tradován zejména v přímé vazbě s jeho studiem quadrivia ve Španělsku. Tato studie se zabývá problematikou měření času podle Gerberta a snaží se ukázat, že základní koncepce a znalosti, kterých Gerbert k měření času užívá, jsou takřka výhradně převzaty z latinské (převážně) encyklopedické tradice, s výjimkou díla De utilitatibus astrolabii, které je někdy Gerbertovi připisováno, v němž jsou recipovány arabské i latinské zdroje. Nejprve jsou popsány zmínky o Gerbertově (...) konstrukci horologií (část I), následně je představen Gerbertův dopis bratru Adamovi (část II), následuje vymezení základních pojmů – den, noc, rovnoměrná a nerovnoměrná hodina apod. podle latinské tradice i podle spisu De utilitatibus astrolabii (část III), popisy časových pásem podle latinských autorit, včetně řeckého původu těchto paralelních zón (části IV a V) a časová pásma podle nejstarších arabských astrolábů a spisu De utilitatibus astrolabii (část VI), návody k určení přítomnosti v určitém klimatu podle Gerbertova dopisu a spisu De utilitatibus astrolabii (část VII) a pokusy o vysvětlení některých dalších detailů z Gerbertova dopisu Adamovi (část VIII). (shrink)

Príspevok sa venuje problematike mýtu v závere dialógu Gorgias, v súvislosti s funkciou trestu v Platónových dialógoch. Gorgias je jedným z dialógov, ktoré sú kľúčové pre porozumenie problematike trestu. Zameraním pozornosti na záverečný eschatologický mýtus by sa mohlo zdať, že autor v súvislosti s daným otázkami zastáva nejednoznačné stanovisko. K protirečeniu dochádza na úrovni mythos – logos: na jednej strane je v celom priebehu dialógu prezentovaný nápravný účel trestu. V závere však nastáva obrat a Platónov eschatologický mýtus prezentuje na prvý (...) pohľad odlišné stanovisko. Je možné že mýtus odporuje Platónovej téze o nápravnom účele trestu a do popredia tu vystupuje jeho retributívny charakter? Alebo v skutočnosti k žiadnemu protirečeniu nedochádza a jednotlivé prvky dialógu sa navzájom dopĺňajú? Cieľom príspevku je demonštrovať, že zmena pohľadu na formu trestu a uvažovanie o treste ako o metóde elenchos by mohlo byť kľúčom k porozumeniu vzťahu mythos – logos v predmetnom dialógu. (shrink)

W latach 80. i 90. ubiegłego stulecia pojęcie postmodernizmu budziło skrajne emocje. Po jednej stronie lokowali się kpiarze i skrajni sceptycy, którzy uznali pisarstwo postmodernistyczne za humbug i wytwór intelektualnej mody. Po drugiej stronie znajdowali się ci, którzy w postmodernizm uwierzyli aż za bardzo, widząc w nim festiwal wszelkich różnic, a zarazem nadejście długo wyczekiwanego królestwa wolności. Czym był jednak w swej istocie ów straszny bądź ekscytujący postmodernizm? I czy nie nadszedł już czas, by spojrzeć na tę sprawę odrobinę chłodniejszym (...) okiem? W Polsce wydaje się to tym bardziej wskazane, że tematykę postmodernizmu i ponowoczesności rozwijali w swych pracach głównie anglosascy marksiści, których twórczość została w naszym kraju po 1989 roku niesłusznie, choć ze zrozumiałych względów zaniedbana. Bohaterowie Goodbye Mr. Postmodernism to Perry Anderson, David Harvey, Fredric Jameson, Terry Eagleton oraz Slavoj Žižek, których autor umieszcza pod wspólnym szyldem „późnej lewicy". Książka stanowi zarazem encyklopedyczne wprowadzenie do ich teorii, jak i próbę uchwycenia nowego klimatu lewicowej myśli, która manierze wiecznej emancypacji oraz upodobaniu do kolorowych marginesów (wspólnym postmodernizmowi i "nowej", zrodzonej pod koniec lat sześćdziesiątych lewicy) coraz częściej przeciwstawia skłonność do odpowiedzialnej etycznie refleksji. (shrink)