Dílo Hélène Metzgerové tvoří významný zdroj informací o dějinách chemie. Cílem tohoto textu je však představení jeho epistemologického rozměru. Na základě zkoumání dějin vědy Metzgerová formuluje epistemologické teze o vědeckém poznání obecně, ale vztahuje je i na práci historiků vědy. Vytváří tak epistemologii historiografie vědy, která má být alternativou k historiografii pozitivistické. Akceptuje duhemovský holismus i tezi o nedourčenosti teorie fakty, což vztahuje i na interpretace starých textů. Rozpracovává tak filosofickou metodu historiografie vědy, která se svými principy blíží hermeneutice.

Zkoumání je založeno na reflexi sémantického pojetí vědec- kých teorií Ronalda Giera. Gierova východiska a závěry jsou podrobeny kritice, na jejímž základě autor buduje svou vlastní variantu modelově založeného pojetí teorií. Hlavním cílem příspěvku je konceptualizace vztahu mezi principy a modely s důrazem na to, že tento vztah může zakládat dynamiku teorie, respektive posloupnosti teorií. Souhrnně bude v příspěvku prověřována řada tezí: 1) Základními prvky teorie jsou modely, které slouží jako nosiče principů. 2) Modely hrají rozhodující roli při pojmové výstavbě (...) teorie. 3) Modely artikulací principů odhalují poznatky, které ze samotných principů neplynou. 4) Principy mohou být někdy souhrnně definovány až poté, co existuje odpovídající množina modelů. 5) Nová teorie nastoupí ve chvíli, kdy je cluster nových modelů dostatečně komplexní a když si vědecké společenství ujasní, že tento nový cluster je založen na určité množině nových principů. (shrink)

Cieľom predkladanej state je pokus o upresnenie Kuhnovej teórie vedeckých revolúcií. Navrhujem rozlíšiť pojem vedeckej revolúcie, ktorý označuje sociologický fakt zmeny postoja vedeckého spoločenstva vo vzťahu k určitej teórii a pojem epistemickej ruptúry, ktorý označuje lingvistický fakt diskontinuity jazykového rámca, v ktorom je táto teória formulovaná. Analýzou zmien jazykového rámca možno získať klasifikáciu epistemických ruptúr na štyri typy, nazvané ideácia, re-prezentácia, objektácia a re-formulácia. V stati je každý z týchto typov epistemických ruptúr ilustrovaný na sérii príkladov z dejín fyziky. (...) Uvedené typy epistemických ruptúr úzko súvisia s vedeckými revolúciami. Klasifikácia epistemických ruptúr sa tak dá použiť ako východisko pri klasifikácii vedeckých revolúcií. Jednotlivé revolúcie možno klasifikovať podľa toho, akého druhu je epistemická ruptúra, ktorá príslušnú revolúciu sprevádza. (shrink)

Cílem článku je ukázat přínos tradičního pragmatismu, a to s ohledem na nutnost vypracování hodnotově podmíněného bádání, jehož východiskem je praxe. V rámci jednání se ukazuje klíčová role zkušenosti, což je aspekt, který je stěžejní pro klasický empirismus, ovšem v kontextu pragmatismu je určujícím způsobem revidován. Z pragmatistického úhlu pohledu je zkušenost, stojící v základu poznání, nahlížena jakožto aktivní proces, během nějž člověk kooperuje s prostředím, které ho obklopuje, čímž neustále získává podněty pro konstituování vlastních přesvědčení, která se navzájem doplňují (...) a podmiňují. Povaha našich přesvědčení, vzešlých z interakce s okolním prostředím, se potom vysvětluje s odkazem k tomu, co činíme a jak následně toto konání interpretujeme. Text se nejprve zaměřuje na hodnotově neutrální koncepci vědeckého bádání, již předložil M. Weber. V opozici k weberovskému projektu jsou poté rozvíjena stanoviska (neo)pragmatismu, jež oscilují kolem holistického aspektu filosofie pragmatismu, jenž vyzdvihuje vzájemné propojení vědeckých teorií a filosofických přesvědčení, usiluje tak o zrušení distinkce panující mezi faktem, teorií a hodnotou či mezi myšlením a zkušeností a ukazuje tak, jakým způsobem lze za přispění pragmatismu překlenout tradiční dichotomie, jež jsou jednak neodlučitelně spjaté s předchozí filosofickou tradicí a které jsou rovněž nadále přítomny v sociologickém paradigmatu M. Webera. (shrink)

Kniha, která vznikla na základě bohatých vědeckých a pedagogických zkušeností autora, přednášejícího na filosofické fakultě UK v Praze, je v současně době jedinou prací přehledového typu z oboru dějin estetických teorií a názorů vnaší literatuře. Obsahuje dějiny estetiky evropského okruhu od antiky až po začátek 20. století, v nichž Volek hledá smysl nauky o krásnu a sleduje přínosy jednotlivých osobností na pozadí dobového života společnosti.

Kniha, která vznikla na základě bohatých vědeckých a pedagogických zkušeností autora, přednášejícího na filosofické fakultě UK v Praze, je v současně době jedinou prací přehledového typu z oboru dějin estetických teorií a názorů vnaší literatuře. Obsahuje dějiny estetiky evropského okruhu od antiky až po začátek 20. století, v nichž Volek hledá smysl nauky o krásnu a sleduje přínosy jednotlivých osobností na pozadí dobového života společnosti.

In this text I discuss and debate Adam Jonkisz’s book Questions and Answers: Set-theoretic approach. I consider, among other things, the problem of the minimal component of question, of the division of questions, of the specificity of existential questions. I put forward a thesis that every question is a question to be completed, in the sense that every question expresses a ‘gap’ in our knowledge that should be filled. The natural division of questions corresponds to the numbers and types of (...) these ‘gaps.’. (shrink)

The author starts with the assumption that a popular idea, according to which a true sentence corresponds with reality, is adequate. Therefore, any adequate theory of truth has to account for it. It turns out, however, that it is the epistemic conception, not the correspondence one, that meets such a demand. In order to justify his claim, the author discusses Jacek J. Jadacki's theory of truth. Roughly speaking, the theory in question states that if a given sentence refers to a (...) certain state of affairs - that function a the sentence's semantic value - then the sentence is true if and only if the relevant state of affairs holds. In short, the theory defines the truth of a given sentence in terms of the holding of the state of affairs to which the sentence refers. It remains to be explained, therefore, what it is, for a given state of affairs to hold. The author considers three possible accounts of the holding of the state of affairs. According to the first one, the sentence's semantic value is either a mental representation or an ideal entity grasped in the subjective episode of understanding. Such a mental or ideal state of affairs holds if it has its real counterpart. The second ac-count is based on the idea that real states of affairs constitutes a subclass of all describeable states of affairs. A given state of affairs holds if and only if it belongs to this special class. According to the third interpretation, a holding state of affairs is the semantic value of a true sentence. The author argues that the first account gives rise to the suspect question on the nature of either the relation of mental representation or the relation of exemplification. The second account, in turn, seems to require a controversial assumption that existence is a property. Taking into account those and similar problems, we have no alternative but to embrace the third option, according to which a given state of affairs holds because it is the semantic value of a true sentence. The truth of a sentence, in turn, has to be conceived as its rational acceptability. (shrink)

This paper puts forward the problem of singularity – one of the most important issues in contemporary cosmology. Firstly, the history of “singularity” concept and basis of Penrose’s and Hawking’s theorem of singularity are discussed. Secondly, the problem of singularity is presented as a genesis of search of quantum theories of the beginning of the Universe, in which the concept of singularity is not present. One sophisticated concept of Hartle and Hawking is presented, in particular the authors’ methodology is described. (...) The paper shows many possible philosophical problems which are connected with quantum cosmology. (shrink)

The basis for considering the problem of the ‘gender revolution’ is the historiosophical concept developed by Rolf Peter Sieferle, who assumes that for about 200 years, Europe has been evolving from agrarian civilisation towards a new type of energy based on fossil fuels. A characteristic feature of this transformation process is the belief that man is the ‘master of forms’ – all elements of the earlier order, which were perceived as natural for generations, have been questioned. The revolution overthrew the (...) existing hierarchical feudal order, created factories, the bourgeoisie and the proletariat in order to create a mass society, a welfare state and, finally, a progressive agenda. The revolutionary process also affected social roles, leading to women’s emancipation movements. At the current stage of the revolution, the natural division into two sexes has been questioned. The basic question is whether a person can really deny the idea of the natural order in such a fundamental way? The ecological crisis, caused by the first phase of the revolution, seems to confirm the doubts of those who believe that human beings are subject to external, natural limitations. (shrink)

The aim of this article is to present the problem of truth in ethics in the light of the ethical theories of two philosophers: Polish philosopher Tadeusz Styczeń and French philosopher Alain Badiou. The article is divided into three parts. The first part and the second part, introductions are to the ethics of truth by Tadeusz Styczeń and the ethics of truths by Alain Badiou. The third part is a presentation of the notion of truth as a basis of ethics (...) in order to reveal the concepts of truth lying at the base of these thinkers’ ethics’ and to compare them. (shrink)