Results for 'Vedi Aşkaroğlu'

364 found
Order:
  1.  32
    Şiirsel Yaratım, İmge ve Necip Fazıl'da 'Şiddetli İmge' Çözümlemesi.Vedi Aşkaroğlu - 2016 - Journal of Turkish Studies 11 (Volume 11 Issue 4):147-147.
    No categories
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2.  52
    Hating men will free you? Valerie Solanas in Paris or the discursive politics of misandry.Léa Védie - 2021 - European Journal of Women's Studies 28 (3):305-319.
    In the wake of contemporary controversies in France over feminist misandry, this article reflects on claimed hatred of men as a feminist discursive resource. I use the reception of Valerie Solanas’ SCUM Manifesto by some radical French feminists of the 1970s as a privileged case study, along with historian Colette Pipon’s study on misandry within French second-wave feminist movements and Judith Butler’s works on stigma reversal. I contend that in a seemingly paradoxical way, misandry is both an anti-feminist stigma and (...)
    No categories
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  74
    Capitalism, Oligarchic Power and the State in Indonesia.Vedi R. Hadiz - 2001 - Historical Materialism 8 (1):119-152.
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  9
    Diskusie-polemiky.Vývoj Vedy A. Jazyk Vedy - 2000 - Organon F: Medzinárodný Časopis Pre Analytickú Filozofiu 7 (3):320-325.
    No categories
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  23
    Platon'un Menon Diyalogunda Anamnesis Kuramı.Vedi Temi̇zkan - 2016 - Journal of Turkish Studies 11 (Volume 11 Issue 2):1173-1173.
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6. Sociologie vědy a sociologická metateorie.Miloslav Petrusek - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (3):287-311.
    Studie je věnována roz- manitým sociologizujícím, a později přímo i sociologickým způsobům, kterými v minulosti byla a dodnes je věda uchopována. Do sociologie se věda jako výzkumný předmět dostává spolu s osvícenskou ideou pokroku, na kterou v první polovině 19. století navazuje Auguste Comte. Teprve sociologie 20. století se však zbavila „historicismu", kterým byla sociologie nejen Comtova, ale samozřejmě i Marxova určována. Od 30. let minulého století se pak věda stává zvláštním sociologickým tématem, které bude s postupujícím časem nabývat na (...)
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7.  26
    Humanitní vědy v otázkách a odpovědích.Petra Bartošová, Josef Krob & Radim Bělohrad - 2023 - Studia Philosophica 70 (1):89-92.
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8. Teória vedy I. Hrušovského.V. Filkorn - 1987 - Filozofia 29:424-434.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9.  48
    Vedi? Qui c'era una bella prigione.Paolo Valesio - 1987 - Substance 16 (2):3.
  10. Simulace a instrumentální pojetí vědy.Vladimír Havlík - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):131-157.
    Stať se zabývá diskusemi o epistemologicko-metodologické roli simulací v soudobé vědě. Soustředí se nejprve na aktuálnost těchto diskusí v současné metodologii vědy a následně na její návaznost na určitou myšlenkovou tradici z osmdesátých let 20. století, kdy diskuse kolem modelování vyvolaly řadu otázek zpochybňujících tradiční pojmové distinkce, především mezi experimentem a teorií. Stať se přiklání v rámci těchto diskusí k názorům, které řadí simulace k novým a specifickým nástrojům vědy, jež také vyžadují novou a specifickou metodologii a epistemologické postavení. Pro (...)
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11.  8
    Tainovo pojetí vědy.Ivana Holzbachová - 2013 - Studia Philosophica 60 (2):43-62.
    Ačkoli je Taine znám především jako estetik a historik umění i politiky, zabývá se autorka spíš metodologickým předpokladem Tainova díla, a to jeho pojetím vědy. Ukazuje, že v Tainově díle nacházíme Hegelův vliv, který se však silně mísí s odlesky Comtových názorů, i když v oblasti ontologické lze spatřovat podobnost i s E. Machem. Taine chtěl aplikovat na duchovní vědy metody věd přírodních, i když si byl vědom zásadního rozdílu – nekvantifikovatelnosti v duchovních vědách. Podobnost spočívala ve snaze vysvětlit duchovní (...)
    No categories
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  12.  12
    Humovy ideje filosofie jako vědy a tematizace času.Tomáš Kunca - 2010 - E-Logos 17 (1):1-20.
    Studie prezentuje dvě ideje filosofie jako vědy v Traktátu ("věda o člověku" či "věda o lidské přirozenosti") a Zkoumáních ("mentální geografie" či "věda o úkonech mysli") Davida Huma a dokládá na předvedení tematizace času v 1. knize Traktátu a s odkazy na Zkoumání, že v prvním případě vede k plastické analýze času, v druhém případě pak k její absenci. V neposlední řadě je studie inspirací k novému promýšlení Humova filosofického odkazu s akcentem na Traktát, jehož 270. výročí vydání si v (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  13.  12
    Jedinečnost v zájmu vědy: hermeneutické poznámky ke konjekturálnímu paradigmatu.Jan Motal - 2013 - E-Logos 20 (1):1-12.
    Článek interpretuje konjekturální paradigma Carla Ginzburga z pozice hermeneutiky. Rozšiřuje východiska teorie s pozorností k fenomenologické kritice moderní vědy na základě prohloubení distinkce mezi galileovskou vědou a konjekturální metodou. Studie obhajuje vědeckost historie na základě širší diskuse o východiscích teorie, v konfrontaci s Popperovou kritikou její prediktivní hodnoty. Článek argumentuje, že historie jako věda je možná pouze tehdy, je-li opuštěn teoretický univerzalismus.
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  14. Filosofie vědy a problém demarkace. [REVIEW]Pavel Kasík - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (4):457-468.
    Recenze: Massimo PIGLIUCCI - Maarten BOUDRY, Philosophy of Pseudoscience: Reconsidering the Demarcation Problem. Chicago: Chicago University Press 2013, 480 s.
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  15. Je feministická filosofie vědy politicky korektní?Ondřej Beran - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (1):29-50.
    Článek se zabývá problematickou politické korektnosti ve vztahu k feministické filosofii vědy. Zaměřuje pozornost na užší pojem politické korektnosti - hodnotově motivovanou nekorektní práci s fakty. Konstatuje, že navzdory explicitnímu soustředění feministických autorek a autorů na význam hodnot v projektu vědy nelze chápat feministickou filosofii vědy jako politicky korektní nebo jako vybízení k politicky korektní vědě. Naopak se politicky korektní argumentace v tomto užším smyslu mohou dopouštět i práce vystupující proti feministické či politicky korektní agendě ve vědě.
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  16. Formálna epistemológia a spoločenské vedy: odpoveď Markéte Patákovej.Ladislav Kvasz - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (3):327-360.
    Cieľom článku je upozorniť na niektoré možnosti použitia metód formálnej epistemológie v oblasti sociálnych vied. Ide predovšetkým o teóriu objektácií a teóriu re-prezentácií a s nimi spojené metódy rekonštrukcie potencialít a formálnych aspektov jazyka. V článku sa ďalej snažíme zodpovedať niektoré kritické námietky Markéty Patákovej, ktoré sformulovala na adresu formálnej epistemológie vo svojom texte Predikce v Kvaszově formální epistemologii ve světle historické metody Michela Foucaulta.
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  17. Hans Albert a problém hodnotové neutrality vědy.Jitka Paitlová - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (3):381-396.
    Studie pojednává o analýze a navrhovaném řešení problému „hodnotové neutrality" vědy německým kritickým racionalistou Hansem Albertem. Především Albert odmítá dvě vyhrocené pozice: novopozitivistickou ignoraci hodnotících soudů i jejich existencialistickou adoraci. Naopak se prostřednictvím takzvaných přemosťovacích principů snaží překlenout propast mezi poznáním na jedné straně a rozhodnutím na straně druhé. V návaznosti na Maxe Webera uznává princip hodnotové neutrality ve vědě, ovšem pouze v oblasti jejího objektového jazyka, neboť věda jako technologický systém výpovědí má pouze informativní, nikoli normativní charakter. To však (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   2 citations  
  18. 00-Věda. Všeobecnosti. Základy vědy a kultury. Vědecká práce.Richard Dawkins, Simon Singh & Randall E. Stross - 2009 - Filosofia 367:20.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  19. Metóda vedy.Vojtech Filkorn - 1959 - Bratislava,: Vydavatel̕stvo Slovenskej akadémie vied.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  20. Filozofia mysle a kognitívne vedy.Egon Gál - 1993 - Filozofia 10.
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  21. Peter Winch, Idea sociální vědy a její vztah k filosofii.Petr Glombíček - 2005 - Organon F: Medzinárodný Časopis Pre Analytickú Filozofiu 12 (4):475-477.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  22.  2
    Kapitoly z teórie vedy.Igor Hrušovský - 1968 - Bratislava,: SAV.
    No categories
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  23.  25
    Realistické vysvětlení úspěchu vědy aneb no miracle argument.Zdeňka Jastrzembská - 2009 - Studia Philosophica: Jahrbuch Der Schweizerischen Philosoph Ischen Gesellschaft, Annuaire de la Société Suisse de Philosphie 56 (1):85-92.
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  24.  9
    Změna paradigmatu vědy.Miloslav Král - 1994 - Praha: Filosofia.
    No categories
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  25. Možné svety v dejinách vedy.Thomas Kuhn - 1997 - Organon F: Medzinárodný Časopis Pre Analytickú Filozofiu 4 (4):359-386.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  26. K problematike výskumu vedy O vede V ndr.Jan Letaši - 1979 - Filozofia 34 (1):63.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  27. Hrušovského iniciatívy vo filozofii vedy.F. Mihina - 1998 - Filozofia 53:581-590.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  28. Proměny historiografie vědy.Daniel Špelda - 2009 - Filozofia 66 (8):819.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  29. Problémy teórie a metodológie vedy.K. Formovaniu Kategoriálneho Poznania - 1987 - Filozofia 42 (1):83-95.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  30.  8
    Adolf Portman, filozof vedy o živom.Ivana Ryška Vajdová - 2021 - Filozofia 76 (5):351-363.
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  31. (1 other version)O Filozofii Vedy Z Pohľadu Kritického Racionalizmu.Tatiana Sedová & John Watkins - 1998 - Organon F: Medzinárodný Časopis Pre Analytickú Filozofiu 5 (1):52-65.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  32.  10
    Mertonov model étosu vedy, jeho kritika a možné využitie.Boris Slovinský - 2020 - Filosoficky Casopis 68 (4):517-533.
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  33. O ideáloch vedy.Vladisláv Stanko - 1987 - Filozofia 42:145.
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  34.  12
    Sociálny obrat vo filozofii vedy a jeho dôsledky.Mariana Szapuová - 2013 - Filozofia 68 (8).
    No categories
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  35.  23
    Možné svety v dejinách vedy.S. Thomas - 1997 - Organon F: Medzinárodný Časopis Pre Analytickú Filozofiu 4 (4):359-386.
    No categories
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  36.  18
    Raccontami cosa vedi.Giuliano Torrengo - 2003 - Rivista di Estetica 43 (24):130-133.
    Direct download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  37. Problem zakladu vedy u Hegela a Marxe,”.J. Zeleny - 1964 - Filosoficky Casopis 4.
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  38. Filozofia versus prírodné vedy: „dogmatizmus“ v spore o „vedecký monizmus“ po roku 1900.: ( Peter Zigman.Paul Ziche - 2005 - Filosoficky Casopis 53:473-476.
    [ Philosophy against the natural sciences: “Dogmatism” in the dispute about “scientific monism” after 1900].
    No categories
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  39. Heideggerův výklad experimentálního charakteru novověké vědy.Aleš Novák - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (3):341-360.
    Martin Heidegger svým poukázáním na mathématický charakter novověké vědy vyostřil rozbor její bytnosti prostřednictvím výkladu klíčové části její metody, jež podle něj spočívá v „souvislosti hypotéza-experiment“. V Heideggerově výkladu experimentální charakter novověké vědy znamená předchůdný metafyzický akt logického stanovení obecného porozumění významu „jsoucna“. Heidegger tedy analyzuje čtyři stupně konceptu „zakoušení“, jenž rozlišuje moderní vědu ode všech starších pojetí „vědy“. Ovšem vše, čeho chce Heidegger dosáhnout, je jasné nahlédnutí do podstaty časového charakteru „existence“.
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  40.  15
    Epistemologické tenze v Bourdieuho pojetí sociální vědy.Simon Susen - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (3):43-82.
    This paper explores Pierre Bourdieu’s conception of social science. In particular, it aims to show that the common assumption that Bourdieu remains trapped in a positivist paradigm does not do justice to his multifaceted account of social science. In order to illustrate the complexity of Bourdieu’s conception of social science, this study scrutinises ten epistemological tensions which can be found in his writings on the nature of systematic forms of knowledge production. In view of these epistemological tensions, a more fine-grained (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   4 citations  
  41.  24
    Proč by se měl filozof vědy zajímat o simulace?Eva Žáčková - 2013 - Pro-Fil 14 (1):40.
    Proč by se měl filozof vědy zajímat o počítačové simulace? Autorka ve své práci argumentuje tezi, podle níž je počítačová simulace nejen samozřejmou součástí vědeckých metod, ale navíc má potenciál rozvíjet na poli filozofie vědy zcela nové metodologické koncepty a kategorie. Na příkladu tzv. numerického experimentu, který představuje jednu z nejčastějších podob počítačových simulací ve vědě, je ukázán jejich nejasný metodologický status. Na jedné straně lze u simulací (konkrétně numerického experimentování) sledovat vlastnosti, které jsou typické pro teoretický přístup ve vědě, (...)
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  42.  21
    Úvod do dějepisu jako společenské vědy.Vladimír Kyprý - 2013 - E-Logos 20 (1):1-14.
    Tato stať - "Úvod do dějepisu jako společenské vědy" - se zabývá těmito otázkami: 1. Co je dějepis a čím se zabývá? 2. Zabývá-li se dějepis též a zvláště smyslem společensko-lidských dějin, mají společensko-lidské dějiny smysl, a mají-li smysl, tedy jaký? 3. Ať již mají, či nemají nějaký smysl, jaký možný smysl má studium dějepisu, resp. jaký možný smysl studium dějepisu může mít a kdy jej může mít? - Zabývajíc se těmito otázkami, je tato stať úvodem do společenských věd jako (...)
    No categories
    Direct download (3 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  43.  13
    O Planckově víře, nejen v soulad vědy s náboženstvím.Veronika Nováková - 2013 - E-Logos 20 (1):1-12.
    Studie s příznačným názvem "O Planckově víře, nejen v soulad vědy s náboženstvím" se zabývá především otázkou, zda je reálně možné bezesporné fungování vědy a náboženství. Max Planck tomuto problému věnoval celou přednášku, jež se stala zdrojem této studie, jejímž cílem je kriticky posoudit Planckovy jednoznačně vyznívající závěry, totiž že vzájemné fungování vědy s náboženstvím není ani nemůže být ničím narušeno. Stručně je nastíněno i historické pozadí, jež provázelo Planckův život, neboť i to se jistě podílelo na Planckově postoji ke (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  44.  15
    Příspěvek k současné filosofii a metodologii vědy se zaměřením na inter- a transdisciplinární výzkum.Zdeněk Smutný & Václav Řezníček - 2012 - E-Logos 19 (1):1-21.
    Příspěvek poukazuje na současnou pozici (roli) transdisciplinárního přístupu ve vědě, kdy upozorňuje na potřebu, důvody a význam inter- a transdisciplinární spolupráce napříč humanitními i přírodními vědami. Výklad se opírá o zásadní ideové fundamenty filosofie a metodologie vědy a zasazuje problematiku do širšího kontextu informatizace, respektive takzvané informační společnosti, která vytváří nové (virtuální) světy (jako produkty konstruktivního typu racionality). Dále je představen obecný postup při výzkumu nových fenoménů stavějících na transdisciplinární platformě. Popsaný vývoj v oblasti vědy s sebou nese také změnu (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  45. Ludwik Fleck a současná filosofie vědy.Jindřich Černý - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (4):449-478.
    Tento článek usiluje o systematický popis teorie stylů myšlení a myšlenkových společenství polského mikrobiologa Ludwika Flecka. Článek se zabývá výchozím bodem jeho teorie: případovou studií tzv. Wassermanova testu. Následně je Fleckova teorie prezentována nejprve ve světle Struktury vědeckých revolucí Thomase Kuhna. Jsou zaznamenány některé podobnosti mezi oběma mysliteli. Přesto se Fleckova stanoviska od Kuhnových v některých důležitých ohledech liší. Na rozdíl od převládajícího názoru, tyto rozdíly zamezují tomu, aby byl Fleck považován za předchůdce Kuhna. Z těchto důvodů tento článek zmiňuje (...)
    No categories
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  46. Pojetí mechanismu v současné teorii vědy.Arnošt Veselý - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):159-175.
    Článek podává systematický kritický přehled o pojetí mechanismu v tzv. nové mechanistické filosofii. Nejdříve je popsán vznik a hlavní principy NMF. Je ukázáno, že NMF vznikla do značné míry jako kritická reakce na, do té doby převažující, logický empirismus. Dále jsou představeny hlavní definiční znaky mechanismu, které jsou po té jednotlivě rozebrány. Na závěr jsou diskutovány přednosti a omezení NMF. Je argumentováno, že NMF nabídla novou a realističtější perspektivu na způsob, jakým se věda dělá a jak se dochází k vědeckým (...)
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  47. Anomálie a metodologie vědy. [REVIEW]Peter Sýkora - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (1):130-134.
    Recenze: Vladimír Havlík. Anomálie, ad hoc hypotézy a temné stránky kosmologie. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2015, 165 stran.
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  48. Nesnáze introspekce: svoboda rozhodování a morální jednání z pohledu filozofie a vědy.Filip Tvrdý - 2015 - Prague: Togga.
    V dějinách filozofie se objevilo nespočetné množství snah překonat kognitivní nedostatečnost člověka. Většinový názor zněl, že zatímco vnější smyslové poznání podléhá nejrůznějším klamům, poznání vnitřní je mnohem jistější, či dokonce neomylné. Předpokládaná znalost sebe sama je ovšem iluzorní a stala se důvodem pro vznik mnoha chybných přístupů ke skutečnosti. Kniha se skládá ze tří částí. První kapitola se zabývá introspekcí, především jejím přijetím v dějinách filozofie a odmítnutím v psychologickém behaviorismu 20. století. Druhá kapitola pojednává o iluzornosti svobody rozhodování, která (...)
    Direct download (2 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   3 citations  
  49. Odstíny (a stíny) analytické filosofie vědy. [REVIEW]Jan Maršálek - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (4):473-482.
    Recenze: Lukáš Hadwiger Zámečník, Nástin filozofie vědy. Empirické základy vědy v analytické tradici. Host: Brno 2015, 409 stran.
    No categories
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  50.  55
    Potřebujeme filosofii přežití? Úvahy o filosofii, kultuře, poznání, vzdělání, řeči a popularizaci vědy: A Journal of Analytic Scholasticism. [REVIEW]Tomáš Machula - 2008 - Studia Neoaristotelica 5 (2):199-202.
    This paper is a review of the book 'Potřebujeme filosofii přežití? Úvahy o filosofii, kultuře, poznání, vzdělání, řeči a popularizaci vědy' by Josef Smajs.
    Direct download (4 more)  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
1 — 50 / 364