Sokrat med razpravo o tem, kako lahko pravi filozofi vladajo in pripravijo državljane do tega, da jih ubogajo (Država 6.499–502), razširi svoje prejšnje pripombe o filozofski naravi in predmetih njenega zanimanja. Področje te razširjene argumentacije ni omejeno na ideje, temveč odgovarja tudi na presajanje filozofskega znanja v človeške duše in nazadnje v mesto. Članek se osredotoča na pogosto citirani, a redko analizirani argument, ki se v več korakih razvije pri 500–501, ter izpostavlja njegovo kompleksnost in morebitno vlogo v razpletu (...) dialoga. (shrink)

The year 2023 marked the centenary of the first publication of Buber’s philosophical-poetic classic I and Thou, in which he introduced the foundations of his philosophy of dialogue. To mark the occasion, Peter Šajda has produced the first Slovak translation of the book, which appeared at the end of last year. In the first part of the review study, I give a brief characterization of this most important work by Buber in the context of his entire oeuvre. In the second (...) part, I outline the most important thematic lines of the book. In the third part, I make some comments on the Slovak translation and edition and compare it with the Czech ones. (shrink)

The article presents the life and work of Juraj Dragišić, a philosophical and theological writer, as one of the most important and influential Croatian philosphers of 15th and 16th century. A brief presentation of his university and ecclesiastical career is followed by a closer examination of some of Dragišić’s works in which he discusses a whole range of philosophical, theological, and logical issues, such as the problem of the authenticity of prophecies, freedom of will, restoration of Christianity, logics, and dialectical (...) skill, and others. In the conclusion, it has been pointed out that Dragišić was, not only due to his works, but also his ecclesiastic and political career, a true man of his time that in the intellectual sense anticipates certain tendencies which are to become prominent in the mid of the 16th century. (shrink)

There is no doubt as to influence of Descartes on Locke's philosophy. First of all it is a fact of Locke's biografy: issue of intuition appears in Locke's writing after his visiting France in 1675-1679, where probably he had known Descartes' manuscript of "Regulae ad directionem ingenii". Maybe that conception of intuition drew Locke's attention to the issue. There was no mention of intuition in early Draft A (written in 1671). The article shows the resemblance of notion of intuition in (...) Descartes' and Locke's philosophy. Descartes claim that intuition is a distinguished state of mind. This state has pure intellectual character. It has nothing to do with divine illumination. It is one straight, directly mental action. For Locke the intuition is the perception of the certain agreement or disagreement of two ideas immediately compared together. Both thinkers compare intuition to the light. But Descartes distinguishes that state of mind and for Locke it is just one of many human faculties. Descartes and Locke consider that intuition is certain beyond all doubt, needs no probation, and this is the highest of all human certainty. Even where Locke seems to have taken over the idea of intuition of Descartes, it will be found that he has imposed his own interpretation upon it. (shrink)

Article presents the concept of responsibility in Hans Jonas’s philosophy. Biocentric character of his ethics gives it new outlook to the phenomenon of responsibility. It seems that mankind cannot anymore afford ignoring environmental problems. And Jonas’s imperative of responsibility is the answer to the ecological crisis. It is based on Kant’s imperative, but new imperative goes beyond anthropocentric ethics to biocentric ethics. It aimed at preserving all forms of life, life in its rich diversity. Its basic motivation is fear of (...) progressing destruction of nature, this fear, when dosed properly by politicians, leads to undertaking actions aiming at preserving nature from man’s activity. It seems that taking responsibility for nature may be way to preserve it. (shrink)

În anul 1942 Pr. D. Stăniloae publica cartea Poziţia Domnului Blaga faţă de Creştinism şi Ortodoxie, o „reacţie” la ideile pe care filozoful Lucian Blaga le formulase în cărţile sale, mai ales în Trilogii. Atitudinea Pr. Stăniloae nu este singulară, dar este cea care a stârnit controverse dintre cele mai interesante. Ideile de bază ale acestei cărţi, ca şi ale articolelor ce s-au scris după, au în centrul lor definirea religiei şi caracteristicile fenomenului religios, poziţiile fiind diferite: teologică şi filozofică. (...) Deşi discuţiile nu au fost „prietenoase”, de multe ori ironia punându-şi pecetea pe scrisul celor antrenaţi în disputa de idei, consecinţele acestei controverse au avut o valoare pozitivă, punând faţă în faţă doi dintre cei mai mari gânditori români ce au creat în domenii diferite: teologic şi filozofic. (shrink)

On the Nature of Philosophy: A Historical-Pragmatist Point of View. The aim of the paper is to examine the nature of philosophy from the historical-pragmatist point of view. In the first part, the paper deals with the meaning holism and family resemblance of various exemplifications of philosophy, which are taken as presuppositions of our approach to define philosophy as an activity. In the second part, the paper criticizes those approaches which define philosophy as a quasi-science or a super-science. In the (...) third part, the paper finally offers a definition of philosophy as a two-way intellectual activity consisting in outsourcing and insourcing of open questions and solutions. (shrink)

Nadzieja radykalna to nadzieja obecna dotąd w dyskursie religijnym. Począwszy od Nietzschego tematyka ta zaczęła się również pojawiać w dyskursie filozoficznym. Punktem wyjścia artykułu jest myśl Ernesta Blocha, który uczynił z nadziei centralną kwestię rozważań filozoficznych, choć nie udało mu się rozwinięcie tej idei. W tym względzie pierwszeństwo przypada Nietzschemu, który dążył do złączenia filozofii z problematyką nadziei. Ostatnim filozofem, którego poglądy zostaną wzięte pod uwagę jest Quentin Meillassoux, dążący w ostatnich latach do filozoficznego podtrzymania nadziej dotąd kojarzącej się z (...) religią. Punktem docelowym rozważań, oprócz próby oceny propozycji każdego ze wspomnianych filozofów, jest sformułowanie wniosków odnoszących się do konsekwencji pojawienia się problematyki nadziei radykalnej na gruncie filozofii. Wskażę na sposób współczesnego filozofowania, który zdaje się otwierać szanse na powiązanie tej problematyki z filozofią. Can Philosophy substitute for religion? Philosophies of Radical Hope from Nietzsche to Meillassoux Radical hope is hope that could be found in religious discourse. Starting from Nietzsche, the concept entered also philosophical discourse. The article takes as its starting point the thought of Ernest Bloch, who placed hope at the center of philosophical thought, although, he was not able to develop the idea. In this respect, priority should be given to Nietzsche, whose views were taken up by Quentin Meillasoux, who has been aiming to philosophically uphold hope that has been usually associated with religion. The end point of the present deliberation, in addition to an attempt at evaluating the abovementioned philosophers’ propositions, is formulation conclusions concerning the consequences of the appearance of the problematics of radical hope in the field of philosophy. I will point to a way of contemporary practice of philosophy, which appears to open up opportunities to tie in this problematics with philosophy. (shrink)

Artykuł przybliża najważniejsze zagadnienia poruszane w ostatniej książce Salomé Voegelin zatytułowanej Uncurating sound. Knowledge with Voice and Hands, w której autorka rozwija filozofię dźwięku zaproponowaną w Listening to Noise and Silence oraz kontynuowaną w kolejnych monograficznych publikacjach. Autorka artykułu przybliża zagadnienia polityczności słuchania i możliwych światów dźwiękowych z tekstów Voegelin. W jej ujęciu omawiana książka kładzie nacisk na potrzebę przekształcenia instytucji sztuki w przestrzeń opiekuńczą, krytycznie analizuje współczesną sztukę, argumentując za koniecznością wyjścia poza instytucjonalne ramy i postuluje restrukturyzację zarówno dźwiękowej (...) wiedzy, jak i instytucji sztuki, szczególnie w obliczu nowych wyzwań, takich jak pandemia i postnormalność. (shrink)

V tejto stati je najprv predstavená filozofia informácie (FI) a demarkácia jej predmetu v metodologicky ucelenej forme, to nadviazaním na koncepciu FI L. Floridiho. V porovnaní s jeho návrhom je vyčlenený i predmet metafilozofie informácie, a takisto je ujasnené aj označenie,,filozofie prima“. Floridi tvrdí, že jeho koncepcia FI ho môže voči iným filozickým disciplínam nadobudnúť. Problém chápania FI ako filozofie prima sa však ani po dvadsiatich rokoch od jeho uvedenia výraznejšej priamej reflexie nedočkal. V tejto štúdii je zodpovedaná otázka, či (...) je tento problém stále otvoreným problémom FI a ak áno, v akom zmysle. Je obhajovaná téza, že problém chápania FI ako filozofie primaje otvoreným problémom metafilozofie informácie, pričom vzhľadom na výsledky práce v FI sú identifikované niektoré oblasti, relatívne ku ktorým v súčasnosti môžeme, nemôžeme a nedokážeme FI označiť ako prima. (shrink)

Autor se z hlediska marxistické filozofie a metodologie zabývá revolucí v biologii ve vztahu k filozofii, teoretizací současné biologie, problémem biologické evoluce, druhem jako základní jednotkou evoluce, problémy klasifikace v biologii a v závěru klade otázku : "věk biologie" nebo ekologická katastrofa?

Článek se zabývá dějinami střetu mezi analytickou a kontinentální tradicí, který dominoval filozofii 20. století. I když obě tradice vzešly ze stejného intelektuálního prostředí a byly výrazně ovlivněny novokantovstvím, přesto se jejich vzájemné neporozumění postupem času prohlubovalo a při několika příležitostech situace přerostla v otevřené nepřátelství. V článku je popsáno deset nejzávažnějších konfliktů: Russell vs. Bergson, Schlick vs. Husserl, Carnap vs. Heidegger, Ryle vs. Heidegger, Popperova kritika pseudovědy, konference v Royaumont, Searle vs. Derrida, odhalení Heideggerovy nacistické minulosti, Derridův čestný doktorát (...) z Cambridge a Sokalův podvrh. Na počátku 21. století se ukazuje, že rozepře analytické a kontinentální filozofie se vyčerpala. Mnohem podstatnější je spor o samotnou metodologii filozofie, jenž se projevuje v rozhraní mezi naturalisticky a antinaturalisticky zaměřenými mysliteli. (shrink)

V dějinách filozofie se objevilo nespočetné množství snah překonat kognitivní nedostatečnost člověka. Většinový názor zněl, že zatímco vnější smyslové poznání podléhá nejrůznějším klamům, poznání vnitřní je mnohem jistější, či dokonce neomylné. Předpokládaná znalost sebe sama je ovšem iluzorní a stala se důvodem pro vznik mnoha chybných přístupů ke skutečnosti. Kniha se skládá ze tří částí. První kapitola se zabývá introspekcí, především jejím přijetím v dějinách filozofie a odmítnutím v psychologickém behaviorismu 20. století. Druhá kapitola pojednává o iluzornosti svobody rozhodování, která (...) je způsobena řadou nevědomých mechanismů, o jejichž fungování máme zatím jen dosti matnou představu. Ve třetí kapitole jsou domýšleny důsledky kauzálního determinismu pro etiku a právo, především ve smyslu odmítnutí koncepcí morální odpovědnosti a retributivní spravedlnosti. Autor se tak pokouší dokázat, že podstatná část názorů zdravého rozumu je chybná a měla by být nahrazena sadou nových, kompatibilních s dnešní vědou. (shrink)

Einheit der Philosophie und Specialwissenschaften : p.188-[189].