Vaccination is considered a key factor in the sanitary resolution of the COVID-19 pandemic. However, vaccine hesitancy can undermine its diffusion with severe consequences on global health. While beliefs in conspiracy theories, mistrust in science and in policymakers, and mistrust in official information channels may also increment vaccine hesitancy, understanding their psychological causes could improve our capacity to respond to the pandemic. Thus, we designed a cross-sectional study with the aim of probing vaccine propensity in the Italian population and explored (...) its relationship with sociodemographic and psychological variables, and with misbeliefs in COVID-19. A battery of questionnaires was administered to a sample of 374 Italian adults during the first national lockdown. The materials included an original instrument—Beliefs in COVID-19 Inventory—and questionnaires measuring perceived stress, anxiety, death anxiety, psychological distress, psychoticism, paranoia, anger, and somatization. The exploratory factor analysis on Beliefs in COVID-19 suggested the existence of three factors: belief in conspiracy theories, mistrust in medical information, and mistrust in medicine and science. These factors were positively correlated with female sex, age, religious beliefs, psychiatric conditions, and psychological variables, while negatively correlated with education levels. We conducted a mediation analysis by means of a structural equation model, including psychological factors as predictors, beliefs in COVID-19 scales as mediators, and vaccine propensity as an outcome. The model showed that death anxiety had a direct positive effect on the propensity to get vaccinated. It also showed that death anxiety reduced the propensity to get vaccinated through a mediated path in believing in conspiracy theories, whereas paranoia was linked to a reduction in vaccination adherence with the mediation effect of mistrust in medical science. Psychological distress reduced vaccination propensity by increasing both conspiracy beliefs and mistrust. On the other hand, anxiety increased the propensity to get vaccinated through a decrease in both belief in conspiracy theories and mistrust in science. Our results suggest that psychological dimensions are differentially related to belief in conspiracy theories, to mistrust in science, and to the propensity to get vaccinated. Based on this result, we propose an original interpretation of how conspiracy beliefs build on a paranoid and suspicious attitude. We also discuss the possible clinical implications of treatment for such pathological beliefs. (shrink)

Desde una perspectiva naturalista, en este escrito, utilizamos el método etnográfico para profundizar en las transiciones académicas por las que transita el alumnado inmigrante, y especialmente Akram, un niño inmigrante de 11 años que atiende a una escuela calé y que cursa el 6º curso de la escuela primaria. Lo hacemos en aras de: a) describir cuáles variables pedagógicas influyen o pueden influir en el día a día escolar; b) analizar el momento de transición académica y sus implicaciones; c) averiguar (...) la influencia que tienen otras variables (sociales, psicológicas, culturales, etc.) en la creación de expectativas socioeducativas. (shrink)

This research examines whether and how firms can meet both business goals and social needs through their innovation activities. We examine antecedents and consequences of innovation that addresses social needs, in addition to business goals, using data collected from European for-profit firms. We find that innovation including social intent is more likely under conditions of high market turbulence, which represents an important form of demand-driven threats. Meanwhile, we find no relationship with competitive intensity, a form of pressure driven threats. Together, (...) these findings suggest that customers and other stakeholders are more likely to drive firms to focus on the social dimension than competitors. The findings also indicate that innovation including social intent is positively related with customer acceptance, which supports the notion that innovation can meet both business goals and social needs. This relationship is partially mediated by perceived market turbulence, which highlights the importance of customers and their demands for social responsibility. This research advances both theory and practice as we add to existing discourses on innovation by providing a broader than common perspective that includes the social dimension as a potential part of innovation conducted to meet business goals. Furthermore, we shed light on how and when firms are likely to include intended social outcomes in their innovation and when they are less likely to do so, which highlights a potential untapped opportunity. (shrink)

Verbs are more difficult to produce than nouns. Thus, if executive resources are reduced as in Parkinson's disease (PD), verbs are penalized compared to nouns. However, in an experimental condition in which it is the noun that must be selected from a larger number of alternatives compared to the verb, it is the noun production that becomes slower and more prone to errors. Indeed, patients are slower and less accurate than normal subjects when required to produce nouns from verbs (VN) (...) in a morphology derivation tasks (e.g., “osservazione” from “osservare”) [“observation” from “observe”] than verbs from nouns in a morphology generation task, in which only a verb can be generated from the noun (NV) (e.g., “fallire” from “fallimento”) [“to fail” from “failure”]. In the Italian language morphology, in fact, generation and derivation tasks differ in the number of lexical entries among which the response must be selected. The left Inferior Frontal Gyrus (IFG) has been demonstrated to be involved in selection processes. In the present study, we explored if the ability to select words is related to the cortical thickness of the left IFG. Twelve right-sided PD with nigrostriatal hypofunctionality in the left hemisphere (RPD-LH), 9 left-sided PD with nigrostriatal hypofunctionality in the right hemisphere (LPD-RH) and 19 healthy controls (HC) took part in the study. NV and VN production tasks were administered; accuracy and reaction times (RTs) were collected. All 40 subjects received a structural MRI examination. Cortical thickness of the IFG and volumetric measurements for subcortical regions, thought to support selection processes, were computed using FreeSurfer. In VN derivation tasks RPD-LH patients were less accurate than LPD-RH patients (accuracy: 66% vs. 77%). No difference emerged among the three groups in RTs. Task accuracy/RTs and IFG thickness showed a significant correlation only in RPD-LH. Not only nouns (as expected) but also verbs were correlated with cortical thickness. This suggests that the linguistic nature of the stimuli along with executive resources are both relevant during word selection processes. Our data confirm that executive resources and language interact in the left IFG in word production tasks. (shrink)

The aim of this research was to set a proposed strategy for achieving institutional integrity in the University of Ha’il (UoH), Saudi Arabia, in the light of the National Centre of Assessment and Academic Accreditation (NCAAA) Standards. This was accomplished through acknowledging theoretical and philosophical frameworks of institutional integrity and their obstacles in university educational institutions and displaying the institutional standards of the National Centre of Assessment and Academic Accreditation. This research depended on the descriptive method and employed the (SWOT) (...) Analysis to examine the status of UoH. The research confirmed that UoH implemented policies to support institutional values and research integrity. Furthermore, the university has employed mechanisms and procedures for institutional values and mentorships and has a declared policy for disclosure of information and access of necessary information to all beneficiaries. The university needs to set some mechanisms in place to ensure fairness and equality in performance assessments or to implement integrity standards in processes of employment and recruitment. (shrink)

Článek z oblasti analytické metafyziky se věnuje problému, zda vágní objekty implikují vágní (neurčitou) identitu. Pokud by tomu tak bylo, pak lze s Evansem argumentovat tak, že nemohou existovat, protože vágní identita vede k nekoherenci. Studie představuje argument pro zmíněnou implikaci (Weathersonovský argument) a ukazuje, jak se jeho závěru vyhnout. Evansův argument předpokládá, že jména v tvrzeních o neurčité identitě referují určitě. Nejlepší cesta, jak se celému problému vyhnout, je tedy ukázat, že vágní objekty sice implikují vágní (neurčitou) identitu, ale (...) v takových tvrzeních o identitě vystupují výrazy, které nereferují určitě. Tím vyřešíme i námitku, že sice tvrzení o identitě mezi vágním objektem a jeho přesnou realizací není neurčité, ale neurčité je tvrzení o identitě dvou vágních objektů. (shrink)

At the top of his ethical system Aristotle placed, as the supreme value, eudai- monia (happiness). But what does this really mean? ...

Abstrakt. Když se řekne Ludwig Wittgenstein, vybaví se člověku, který to jméno už někdy slyšel, nejspíše termín jazyková hra. Tento termín si Wittgenstein vybral, aby se v rámci své pozdní filosofie distancoval od určitého druhu názorů na jazyk (druhu, kterého byly i jeho vlastní ranější filosofické názory). Chtěl jeho pomocí zdůraznit různorodost lidských aktivit, které se opírají o jazyk. Avšak ač to Wittgenstein úplně explicitně neříká, zdá se mi že je tu něco podstatného, co je podle něj pro jazykové hry (...) charakteristické, a to je role pravidel v rámci jejich konstituce. Tomu napovídá rozsah pozornosti, kterou Wittgenstein věnuje fenoménu pravidla ve Filosofických zkoumáních. Podle mne tedy můžeme říci, že jazyková hra je v typickém případě hrou - více či méně - 'řízenou' pravidly. Způsob, jakým se jazyková hra 'řídí' pravidly, se však v některých zásadních ohledech liší od způsobu, jakým se pravidly řídí hry, ke kterým občas naše jazykové hry přirovnáváme (šachy, fotbal ap.) Pravidla jazykových her jsou implicitní, vágní a do jisté míry otevřená. Přitom pravidla hry nám obvykle otevírají nějaký nový prostor - a v případě jazykových her je to prostor, kterému se dá říkat prostor smysluplnosti. Myslím ovšem, že skutečnou roli pravidel v rámci jazykových her Wittgenstein v rámci Filosofických zkoumání trochu zamlžuje; a cílem tohoto textu bude ji vyjasnit. (shrink)

Nykyaikaisen formaalisen logiikan kehityksen alkutaivalta leimasivat kunnianhimoiset tavoitteet ja vahva optimismi. Tavoitteena oli osoittaa koko matematiikalle ehdottoman varma perusta. Parhaimmillaan filosofian ongelmienkin uskottiin ratkeavan formaalisen logiikan avulla. Filosofisesti kuitenkin on mielenkiintoisinta, että nykyaikainen formaalinen logiikka on mahdollistanut formaalisen lähestymistavan rajoitusten kiistattoman ja matemaattisen täsmällisen osoittamisen. Tämäntyyppisillä tuloksilla on monia tärkeitä filosofisia seurauksia. Esittelen tässä artikkelissa tiettyjä keskeisiä tällaisia logiikan rajoittavia tuloksia.

Článek se zabývá některými problematickými částmi Kuhnovy slavné publikace Struktura vědeckých revolucí, která byla ve druhé polovině 20. století patrně jednou z nejcitovanějších knih filozofie a historie vědy. I přesto, že se bez pochyb jedná o významný a proslulý text, některé jeho části obsahují vágní a dvojznačné formulace, která byly (a stále jsou) zdrojem kritiky. Tato studie identifikuje problémy Kuhnovy Struktury, představí jejich dosavadní řešení a navrhne řešení nová. Hlavními tématy jsou Kuhnova teorie paradigmat a rozsah vědeckých revolucí.

Je-li nějaký filozof dotázán známými či přáteli na to, čím se profesně zabývá, a odpoví-li po pravdě, často se rozhostí rozpačité ticho. Je sice mnoho oborů, o kterých má laická veřejnost – použijeme-li tento výraz – jen mlhavou představu, avšak snad žádná disciplína nepůsobí tak vágně, jako filozofie. Domnívám se, že důvodem je to, že pojem filozofie skutečně vágní je a že pod pojmem filozofie často rozumíme natolik odlišné činnosti a přístupy, že zahrnout je pod společný pojem lze jen velmi (...) těžko. Ve svém příspěvku se nejprve pokusím naznačit, v čem je starší chápání filozofie jako činnosti blízké svou povahou vědě nadále užitečné, a pokusím se obhájit úzké pojetí filozofie jako filozofie vědy a zejména společenských věd. Tím nemám na mysli vytváření nových vědeckých pojetí, ale užitečné vyjasňování hraničních a problematických otázek, se kterými se věda potýká. (shrink)

Entre las composi- ciones más oscuras de la Biblia, el Salmo 110 revela el patrón de un ritual de entronización real, comparable, en parte a las cere- monias narradas en el Libro de los Reyes. Este artículo proporciona una exégesis del difícil poema hebreo, observando paralelos con textos reales de Egipto y Mesopotamia. El presente trabajo considera las diferencias en la versión griega del texto. Aunque algunos ecos del Salmo 110 aparecen dentro de la descripción de la investidura de Simón (...) Macabeo como líder cívico y sumo sacerdote, los macabeos eran sacerdotes que tomaban el poder civil en lugar de reyes que eran nombrados sacer - dotes. Por lo tanto, el salmo parece provenir de la pri- mera monarquía, alrededor del tiempo en que todavía era posible decir que “los hijos de David eran sacerdotes”. (shrink)

Přes rozšířené používání pojmu společné dobro byla mezi antickými a středověkými mysliteli pozoruhodná nejednota o jeho konkrétním obsahu. Někdy bylo společné dobro chápáno jako dobro zúčastněných jednotlivců, jindy jako dobro společenství jako celku. Jakmile politická filozofie začala být stavěna na individualističtějších základech, společné dobro jako pojem ustoupilo do pozadí. Společné dobro by mělo mít dvě vlastnosti: jde o dobro a navíc společné. Dobro však není vnitřní kvalita o sobě, nýbrž subjektivní hodnocení člověka. Zda považujeme určité jednání či situaci za dobré (...) či špatné, záleží na našem hodnocení. Základní vlastností každého hodnocení je jeho subjektivita. Subjektivita v pojetí dobra je hlavním problémem společného dobra. Společné dobro může být společné pouze, když jde o cíl, který je sdílený všemi rozumnými aktéry uvnitř politického společenství. Má-li společné dobro být cílem regulujícím politické úvahy a zdrojem loajality ke společenství, muselo by být všemi sdíleno. To však v praxi je nesmírně obtížné zaručit. Neutrální hlasovací mechanismus, který by rozhodl, co je společné dobro, neexistuje. Společné dobro je příliš vágní pojetí, aby bylo užitečné v politické teorii a praktické politice. Veřejný zájem musí být posuzován partikulárně a lokálně, vždy s ohledem na zvláštní doby a místa. Co vytváří obecný zájem či "společné dobro", nevyplývá z filozofické teorie, ale praxe. Ačkoli společné dobro může být užitečné v politické i církevní rétorice, jeho vědecký smysl je omezený, nebo dokonce nulový. (shrink)

9 grudnia 2023 roku w Instytucie Filozofii Uniwersytetu Kardynała Stefana Wyszyńskiego w Warszawie miała miejsce ogólnopolska konferencja naukowa pt. Oblicza współczesnej etyki. Sympozjum połączone było z jubileuszem pracy naukowej i dydaktycznej ks. prof. dr. hab. Ryszarda Monia i dr hab. Ewy Podrez. W trakcie konferencji wygłoszono dziewięć referatów, które dotyczyły rozumienia etyki w filozofii chrześcijańskiej, zagadnienia powinności i normatywności etycznej, antropologicznych podstaw etyki, dialogu między etyką a literaturą, postrzegania wartości dumy i honoru dawniej i dziś, wartości w społeczeństwie zmęczenia (...) oraz etyki miłości, jaką wypracował Dante Alighieri. ----------------------------------------- Zgłoszono: 04/01/2024. Zrecenzowano: 16/02/2024. Zaakceptowano do publikacji: 04/03/2024. (shrink)